Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Variská fluida spodního paleozoika Barrandienu: případová studie ze Žákova lomu ve Velké Chuchli
Stárková, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Hydrotermální žilné mineralizace v paleozoiku Barrandienu jsou dokladem o migraci fluid během diageneze, či epigeneze. Detailnější mineralogicko-geochemický výzkum těchto žil však započal teprve až ke konci 20. století. Předmětem výzkumu obsaženého v této práci bylo určení podmínek vzniku syntektonických kalcitových a křemen-kalcitových žil v Žákově lomu ve Velké Chuchli. Práce je založena na terénním stanovení sukcese hydrotermálních žil a na laboratorním studiu fluidních inkluzí v minerálech, jako na základním nástroji pro určení teploty vzniku žil. Celkem byly v Žákově lomu rozlišeny čtyři typy/generace kalcitových a křemen-kalcitových žil (od nejstarší po nejmladší): 1) žíly typu ,,beef calcite", 2) žíly s plochými krystaly záhnědy v puklinách kolmých na vrstevnatost, 3) střižné žíly s kalcitem ve velké vráse, 4) velká kalcitová žíla se striacemi prostorově vázaná na výrazný lokální zlom. Žíly mají mocnosti přibližně od 1 mm do asi 15 cm. Žíly typu ,,beef calcite" jsou mimo jiné také charakteristické orientací protažených zrn kalcitu kolmo na plochu žíly. Při mikroskopickém studiu fluidních inkluzí byly identifikovány inkluze ropných uhlovodíků (přítomny v žilách typu 1 až 3) a vodné inkluze (zjištěny jen v žilách typu 4). Všechny dvoufázové inkluze homogenizovaly vždy jen na kapalinu a to v...
Podmínky vzniku dolomitizace na vybraných lokalitách v Barrandienu
Novotný, Petr ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Suchý, Václav (oponent)
Výzkum dolomitizovaných vápenců a dolomitů v okolí scyphocrinitového horizontu v blízkosti hranice silur/devon z vybraných lokalit v Barrandienu prokázal výskyt dvou odlišných forem dolomitu s rozdílnou petrografií a genezí (diagenetický a epigenetický). První, množstevně výrazně převládající forma je tvořena dolomitem jemně až středně hrubě zrnitým s velikostí krystalů od 20 μm do 450 μm. Krystaly tohoto dolomitu tvoří převážně xenotopické a hypidiotopické struktury (vyjímečně i idiotopické). Tento typ vznikal za nižších teplot rekrystalizací karbonátového kalu v nižších hloubkách, nebo i během následného hlubšího pohřbení. Možný je i vznik rekrystalizací dříve utvořeného syngenetického dolomitu. Jemnozrnnější struktury jsou dokladem rychlejšího průběhu dolomitizace s více krystalizačními centry. Zachycena byla varieta tohoto dolomitu v podobě velmi jemnozrnného, tvořícího afanitickou strukturu (krystaly s velikostí pod 0,002 mm). Dolomit druhého typu, méně zastoupený, který je označován jako barokní či sedlový, tvoří velké bíle, mléčně zakalené či čiré krystaly velkých rozměrů (0,8 - 3,1 mm). Nápadné jsou tvary jeho krystalů, různě pokroucené, srpovitě zahnuté či jinak kónicky tvarované. Tento typ je vázáný na sekundární zlomy, trhliny a dutiny v matriční hmotě (matričním dolomitu), které...
Variská fluida spodního paleozoika Barrandienu: případová studie ze Žákova lomu ve Velké Chuchli
Stárková, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Hydrotermální žilné mineralizace v paleozoiku Barrandienu jsou dokladem o migraci fluid během diageneze, či epigeneze. Detailnější mineralogicko-geochemický výzkum těchto žil však započal teprve až ke konci 20. století. Předmětem výzkumu obsaženého v této práci bylo určení podmínek vzniku syntektonických kalcitových a křemen-kalcitových žil v Žákově lomu ve Velké Chuchli. Práce je založena na terénním stanovení sukcese hydrotermálních žil a na laboratorním studiu fluidních inkluzí v minerálech, jako na základním nástroji pro určení teploty vzniku žil. Celkem byly v Žákově lomu rozlišeny čtyři typy/generace kalcitových a křemen-kalcitových žil (od nejstarší po nejmladší): 1) žíly typu ,,beef calcite", 2) žíly s plochými krystaly záhnědy v puklinách kolmých na vrstevnatost, 3) střižné žíly s kalcitem ve velké vráse, 4) velká kalcitová žíla se striacemi prostorově vázaná na výrazný lokální zlom. Žíly mají mocnosti přibližně od 1 mm do asi 15 cm. Žíly typu ,,beef calcite" jsou mimo jiné také charakteristické orientací protažených zrn kalcitu kolmo na plochu žíly. Při mikroskopickém studiu fluidních inkluzí byly identifikovány inkluze ropných uhlovodíků (přítomny v žilách typu 1 až 3) a vodné inkluze (zjištěny jen v žilách typu 4). Všechny dvoufázové inkluze homogenizovaly vždy jen na kapalinu a to v...
Paleomagnetizmus a magnetomineralogie hornin Českého masívu a tethydní oblasti
Schnabl, Petr ; Pruner, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, František (oponent) ; Petrovský, Eduard (oponent)
Mgr. Petr Schnabl - Disertace Paleomagnetismus a magnetomineralogie hornin Českého masivu a tethydní oblasti Abstrakt Disertační práce pojednává o paleomagnetických a horninově magnetických vlastnostech vápenců, bazaltů a alterovaných diabázů různého fanerozoického stáří. Hlavním smyslem práce je za podpory horninově magnetických metod dešifrovat historii magnetického pole Země od siluru po současnost. V jičínském vulkanickém poli jsou na základě kombinace paleomagnetismu a K/Ar datování definována dvě souvrství, konkrétně trosecké a kozákovské. Trosecké souvrství (24,6?/18,3 - 15,7 Ma) je tvořeno solitérními strombolskými vulkanity. Souvrství kozákovské (5,2 - 4,6 Ma) jsou efuzivní produkty jediného vulkánu a jeho přívodní dráha. Na bruntálsku byly stejnou metodikou dokázány dvě pleistocénní fáze vulkanické aktivity (2,6 - 2,1 Ma a 1,8 - 1,1 Ma) a jedna fáze pliocenní (4,3 - 3,3 Ma). Magnetostratigrafická korelace se ukázala jako velice zásadní pro přesnou definici hranice J/K, kterou by případně odsouhlasila mezinárodní stratigrafická komise. Důvodem je zejména vymírání plankonických Crassicolarií v rámci magnetozóny M19, které jsou nahrazovány modernějšími kalpionelami. Mimo to je zde také hranice mezi amonitovými zónami Jacobi a Durangites. Silurské a devonské paleomagnetické směry remanentní...
Vápence Českého krasu a jejich využití pro hydraulická vápna a přírodní cementy
Kozlovcev, Petr ; Kuchařová, Aneta (oponent) ; Přikryl, Richard (vedoucí práce)
ii Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vápenci Českého krasu a možnostmi jejich využití na anorganická stavební pojiva, konkrétně na hydraulická vápna a přírodní cementy. V prvních kapitolách je představeno a charakterizováno území Českého krasu, jeho stavba a geologický vývoj. Rozsáhleji jsou popsány dvě nejdůležitější období formování tohoto území - silur a devon. V úvodní části práce je nastíněna i historie těžby a zpracovávání vápenců v Českém krasu. Dále je uvedena petrografická charakteristika vápenců, tedy jejich mineralogické a chemické složení, vnitřní stavba (struktura a textura), jejich klasifikace, vznik a diageneze. Podobným způsobem práce uvádí do problematiky anorganických stavebních pojiv. Zabývá se jejich rozdělením, charakteristikou a hodnocením jejich vlastností. Větší důraz je kladen především na představení hydraulických vápen a přírodních cementů, jimiž se práce primárně zabývá. Menší kapitola je věnována jednotlivým typům vápenců a jejich možnému uplatnění. Podstatnou náplní práce je samotné vyhodnocení vápenců jako možné suroviny pro výrobu již zmiňovaných hydraulických vápen a přírodních cementů. V příloze jsou uvedeny tabulky upřesňující hodnocení vápenců a především tabulky s chemickými analýzami vápenců a výpočty, ze kterých vychází jejich zhodnocení. Navíc je v příloze,...
Lower Cretaceous in the Munella Mountains (Mirdita Zone, northeastern Albania)
Peza, Luftulla Hasan ; Marku, D.
The Munella Mountain is located in the Mirdita area, in the northeastern part of Albania. Berrisian, Valanginian deep-water flysch deposits. Unsorted breccias, including large blocks of ophiolites and Triassic limestones lie at the base of the Berriasian. Marls, sandstones, conglomerates with rare limestone intercalations characterize the upper part of the Berriasian. Sandstones and marls with abundant molluscs form the base of the Barremian-Aptian deposits. The highhest part of the section consists of platform limestones in Urgonian facies. An interruption in sedimentation during the Hauterivian was caused by the Mirditean orogeny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.